Náhrdelník Strom života

Hipsters

Je obecný symbol životní síly, věčného života a nesmrtelnosti

Ve více mýtech a náboženských příbězích hraje důležitou roli strom. Mýtus o Stromu života byl a je známý ve všech kulturách. Uctívali ho lidé po celém světě od nejstarších dob - ve starověkém Středním východě, v předkolumbovské Americe, ve staré Číně, Indii, na chladném severu, ale i v Evropě. Je označován také jako Strom poznání, Kosmický strom, Strom světa (Arbor mundi) nebo obecně mýtický strom či posvátný strom. Roční cyklus, hlavně u listnatých stromů, byl analogií života a umírání, symbolem vzkříšení a reprodukce. Strom života tak činil plodivou sílu přírody.

Motiv posvátného stromu můžeme najít již v mytologii starého Sumeru, Babylonu a Asýrie. Stylizované stromy jsou často zobrazovány v mezopotámských umění od prehistorických dob až po novobabylonské období. Od 2. tisíciletí před nl už byl symbol stromu s náboženskými motivy používán po celém Středním východě včetně Egypta, Řecka au Indů. Ztvárnění Stromu života se dochovalo i ve středoevropském umění už od doby bronzové, a pak iv době římské a staroslovanské. Strom bývá často umístěn na vyvýšeném místě a je obklopen zvířaty, či nadpřirozenými bytostmi.

Význam původního motivu dosud není zcela znám, je však spojován se Stromem života, který je známý v hebrejském, křesťanském, muslimském a buddhistickém náboženství.

Důležitou roli sehrává "Světový strom" /"strom předků" /"strom života" apod. v šamanismu sibiřských národů. Při iniciačních obřadech vystupuje budoucí šaman po stromě do nebe, či jiných světů. Strom totiž může v sobě nést bránu do jiných realit. V Hebrejské Bibli nacházíme motiv "Stromu života" a "Stromu poznání" už v první knize Genesis. Tyto stromy nechal bůh Yahweh vyrůst uprostřed Rajské zahrady. Ovoce stromu života mělo zaručit věčný život. Po tom jak Adam a Eva jedli ze stromu poznání dobra a zla, Bůh je vyhnal z rajské zahrady, aby nejedli iz tohoto stromu. Podle některých, se mohlo jednat io jeden jediný strom. Také v křesťanském Novém zákoně můžeme najít "Strom života" a to v poslední knize - Zjevení. V kulturách Blízkého východu byl mystický strom spojovaný s hadem, který reprezentoval život. Had se svou schopností zbavovat se staré kůže, byl odpradávna vnímán jako symbol věčně obnovujícího se života. V babylonské verzi Epos o Gilgamešovi, had ukradl hlavnímu hrdinovi rostlinu života. Had byl symbolem mezopotémskeho Boha Ningishzidda. Na několika zobrazeních ho můžeme vidět se Stromem života as dvěma propletenými hady. Sumerský mýtus "Strom Chuluppu" hovoří o stromu, který byl vyvrácen jižním větrem a odnesla ho řeka. Bohyně Inanna strom vylovila a zasadila do své zahrady, aby si z něj později nechala zhotovit svůj trůn a lože. V kořenech stromu si však udělal své hnízdo had a v jeho větvích pták Anzu (démon). V kmeni se usídlila větrná žena Lilith. Hada nakonec zabil Gilgameš, ptáka a ženu vyhnal. Starobabylonské mýtus Etana popisuje soužití hada a orla v mohutném stromě. Had sídlil v kořenech, orel v koruně. Jednoho dne sežere orel hadovi mláďata. Za trest mu zlomené křídla a je vržen do jámy. Orla vysvobodí král Etana a společně s hadem pak hledají rostlinu zrození. Ta umožní ethanu ženě porodit dítě bez bolesti. 

Lesy postupně ubývají a najít ve volné přírodě silný, urostlý strom je stále vzácnější. Strom se stává symbolem ochrany přírody. Lidé, kteří ztratili úctu a lásku ke stromům, ji dnes opět v sobě probouzejí. Uvědomují si stále více, než je život spojen se životem stromů. Strom poskytl ochranu prvnímu člověku a pokud zde budou stromy, bude i život snesitelný. Vždyť ve stínu stromu můžeme hledat klid a odpočinek. 

Tento krásný náhrdelník je z pozinkovaného kovu stříbrné nebo bronzové barvy , má nastavitelné zapínání : 46 - 51 cm. Přívěsek ve tvaru Stromu života je vykládaný českými minikrištáľmi. Průměr přívěsku je přibližně 22 mm.